Plánovací algoritmus zpracovává postupně požadavek za požadavkem. Výrobní požadavky jsou jeden po druhém naplánovány a rezervují si materiál a potřebné kapacity zdrojů. Výrobní požadavky, které jsou plánovány dříve mají tím pádem možnost jako první vyhledat dostupné materiály a kapacity. Díky tomu je pravděpodobnější, že budou naplánovány k požadovanému terminutermínu. V případě nedostatečných zásob materiálu, nebo kapacit se zvětšuje šance, že požadavky, které jsou plánovány později budou naplánovány se zpožděním, nebo na menší množství, než bylo požadováno.
| Varování |
|---|
Plánování dle priority výrobních požadavků neznamená přímo, že budou výrobní požadavky naplánovány v čase jeden za druhým. Znamená to pouze, v jakém pořadí budou zpracovávány. |
APS řadí výrobní požadavky na základě těchto vlastností:
...
V tomto příkladu máme naplánováno spoustu zpožděných požadavků po termínu. Pokud seřadíme příkazy výrobní požadavky dle dataplánovaného termínu, můžeme si všimnout, že data reflektují výše uvedená pravidla.
V případě, že chceme prioritizovat některé výrobní požadavky, přejdeme do evidence výrobních požadavků, která je dostupná ze sekce Plánování (APS). Vyfiltrujeme požadavky, které chceme prioritizovat:
a zmenšíme jejich prioritu. To můžeme provést dvěma způsoby:
1. Pokud patří výrobní požadavek pod nějakou zakázku, přejímá hodnotu priority z této zakázky a je potřeba odškrtnout příznak Zděděná priorita. Díky tomu lze nyní editovat hodnotu priority přímo u výrobního požadavku.
2. Následujícím způsobem můžeme změnit prioritu u celé zakázky. Dojde tím ke změně priority všech výrobních požadavků které pod zakázku patří a dědí z ní prioritu (zaškrtnutý příznak Zděděná priorita)
Po spuštění plánu vidíme že díky změně priorit požadavků došlo k jejich prioritizaci a tedy i dřívějšímu naplánování.
