Příklad - Priorita výrobních požadavků

Plánovací algoritmus zpracovává postupně požadavek za požadavkem. Výrobní požadavky jsou jeden po druhém naplánovány a rezervují si materiál a potřebné kapacity zdrojů. Výrobní požadavky, které jsou plánovány dříve mají tím pádem možnost jako první vyhledat dostupné materiály a kapacity. Díky tomu je pravděpodobnější, že budou naplánovány k požadovanému termínu. V případě nedostatečných zásob materiálu, nebo kapacit se zvětšuje šance, že požadavky, které jsou plánovány později budou naplánovány se zpožděním, nebo na menší množství, než bylo požadováno. 

APS řadí výrobní požadavky na základě těchto vlastností:

• Priorita - Výrobní požadavky s nižší hodnotou priority jsou plánovány nejdříve. Nejprve naplánuje výrobní požadavek s prioritou 1, dále požadavek s prioritou 2, pak požadavek s prioritou 3 atd.
• Termín - V případě že je priorita požadavků stejná, je pořadí dáno termínem. Výrobní požadavky s dřívějším termínem jsou plánovány nejdříve.

V tomto příkladu máme naplánováno spoustu zpožděných požadavků. Pokud seřadíme výrobní požadavky dle plánovaného termínu, můžeme si všimnout, že data reflektují výše uvedená pravidla.

V případě, že chceme prioritizovat některé výrobní požadavky, přejdeme do evidence výrobních požadavků, která je dostupná ze sekce Plánování (APS). Vyfiltrujeme požadavky, které chceme prioritizovat:

a zmenšíme jejich prioritu. To můžeme provést dvěma způsoby:

1. Pokud patří výrobní požadavek pod nějakou zakázku, přejímá hodnotu priority z této zakázky a je potřeba odškrtnout příznak Zděděná priorita. Díky tomu lze nyní editovat hodnotu priority přímo u výrobního požadavku.

2. Následujícím způsobem můžeme změnit prioritu u celé zakázky. Dojde tím ke změně priority všech výrobních požadavků které pod zakázku patří a dědí z ní prioritu (zaškrtnutý příznak Zděděná priorita)

Po spuštění plánu vidíme že díky změně priorit požadavků došlo k jejich prioritizaci a tedy i dřívějšímu naplánování.