Jak jsme si již řekli, kalendáře reprezentují nějakou číselnou hodnotu, která se mění v čase. Tato číselná hodnota může znamenat následující:

  • dostupnost (hodnota 0 znamená nedostupnost, hodnota 1 dostupnost),
  • minimum nebo maximum,
  • efektivitu.

Kalendáře mají svá pravidla vymezující hodnotu kalendáře během určených časových období. Každý kalendář má svá vlastní pravidla, která nemohou být přidělena jiným kalendářům. Hodnota kalendáře je zvolena následovně:

  • Pokud je v určeném časovém období pravidlo platné, je vybráno.
  • Pokud je ve stejném časovém období platných více pravidel, je vybráno pravidlo s nejnižší hodnotou priority.
  • Pokud má více pravidel stejnou prioritu, je vybráno to pravidlo, jehož začátek platnosti je nejpozdější.
  • Není-li ve zvoleném časovém období platné žádné pravidlo, je brána v potaz výchozí hodnota kalendáře.

Na následujícím příkladu je znázorněna pracovní doba operátora Karla Horáka. Ten pracuje každý den od pondělí do pátku. Mezi 11 a 12 hodinou má pauzu. Od 18.5. až do 29.5. má dovolenou.

Pracovní doba Karla Horáka definována pomocí kalendáře, který obsahuje 3 pravidla je ilustrována pomocí následujícího obrázku. Černě vyznačené pruhy znázorňují nedostupnost (hodnota 0), červené dostupnost (hodnota 1).

Konkrétní příklady využití kalendářů a jejich pravidel jsou popsány v následujících kapitolách:


  • Žádné štítky