Plánovací algoritmus

Plánovací algoritmus zpracovává při plánování (po vytvoření požadavku na přepočet plánu) postupně výrobní požadavky dle jejich pořadí. Výrobní požadavky jsou seřazeny nejdříve dle priority (nižší čísla mají "vyšší" prioritu a tedy výrobní požadavky mající nižší číslo priority se plánují nejdříve). Následně jsou seřazeny dle termínu - tzn. výrobní požadavky s dřívějším termínem mají přednost.

Algoritmus plánující konkrétní výrobní požadavek je složen z rekurzivních funkcí ve tvaru "dotaz-odpověď" jak je popsáno v následujícím příkladu.

Odsazení textu reprezentuje jednu úroveň dotazu a odpovědi na něj.

Dotaz v každém kroku obsahuje dotaz na množství a dotaz na datum. Odpověď v každém kroku obsahuje odpověď na množství a odpověď na datum. Odpověď na množství reprezentuje kolik z požadovaného množství bude dostupné k požadovanému datu. Odpověď na datum je užitečná v případě kdy nelze splnit (nebo jen částečně) požadavek dotazu. V tomto případě je vráceno nejdřívější možné datum ke kterému je toto chybějící množství dostupné.

Pseudokód algoritmu

Každému výrobnímu požadavku je automaticky přidělena operace / pravidlo dodávky / pravidlo distribuce která umožňuje vyprodukovat požadovanou položku na dané lokaci.

Výrobní požadavek posílá této operaci / pravidlu dodávky / pravidlo distribuce dotaz na požadované množství k datu svého termínu.

Je-li při plánování nastaven parametr Administrative Lead Time (viz Struktura formuláře požadavek na plánování) na hodnotu odlišnou od 0, bude se algoritmus při plánování snažit naplánovat výrobní požadavek na tento počet dní před termínem. V případě, že by kvůli tomuto parametru nedošlo k naplánování výrobního požadavku včas, je Administrative Lead Time ignorován.

Operace nejdříve zkontroluje, zda je povoleno plánování do minulosti (parametr Lead Time, viz Struktura formuláře požadavek na plánování).

Následně operace pošle dotaz na každé vytížení zdroje za účelem ověření dostupné kapacity.

Vytížení zdroje předá dotaz dále zdroji.

Zdroj pošle odpověď ohledně dostupnosti své kapacity.

Vytížení zdroje pošle zpět odpověď operaci.

Operace dále pošle dotaz na každý materiálový tok za účelem ověření dostupnosti spotřebovávaného materiálu (položky).

Materiálový tok předá dotaz dále zásobníku.

Zásobník zkontroluje stav zásob na skladě.

V případě, že je množství materiálu na skladě dostupné, není nutná žádná další rekurze.

Pokud požadované množství není k dispozici, algoritmus přidělí operaci umožňující vyprodukovat materiál na zásobník. Zásobník požádá operaci o nové doplnění.

V závislosti na množství položky na zásobníku, minimální hodnotě inventáře apod. bude operaci poslán dotaz na různé hodnoty množství a různé termíny lišící se od parametrů výrobního požadavku.

Je-li operaci poslán dotaz na doplnění materiálu, dojde k vyhodnocení omezení týkající se termínů, množství dostupného materiálu a kapacit. Výsledkem je opět řada rekurzivních dotazů popsána výše.

Maximální hloubka rekurze je stejná jako počet úrovní kusovníků koncové položky, která je požadována výrobním požadavkem.
V některých případech může být iterace ukončena předčasně. Například pokud je na zásobníku dostačující množství položky a není potřeba položku doplnit. Nebo také v případě, že by operace musela být naplánována do minulosti (pokud nelze operaci stihnout dříve).

Operace získá informace ze všech souvisejících materiálových toků, vytížení zdrojů a nepřímo i z dalších evidencí nacházejících se v hlubších úrovních rekurze. Následně operace vygeneruje konečnou odpověď.

V závislosti na odpovědi operace doplňující položku, vyhodnotí zásobník, zda je možné doplnění materiálů a předá tuto odpověď zpět materiálovému toku.

Materiálový tok získá tuto odpověď od zásobníku a pošle ji operaci.

Operace následně pošle odpověď vyhodnocenou na základě odpovědí všech souvisejících vytížení zdrojů a materiálových toků. Interakce mezi omezeními týkajících se materiálu, termínů a kapacit jsou poměrně komplexní a operace tedy může požadovat několik iterací přes materiálové toky a vytížení zdrojů než ji je vrácena konečná odpověď.

Odpověď operace obsahuje informaci o tom, kolik z množství položky požadovaného výrobním požadavkem lze požadavku vyhovět. V závislosti na výsledku plánování a na parametrech výrobního požadavku (jako například maximální zpoždění, viz Struktura formuláře výrobní požadavek) se nyní lze rozhodnout zda budou příkazy vytvořené na základě tohoto výrobního požadavku potvrzeny. V případě nevyhovujícího výsledku plánu, lze změnit například požadované množství položky nebo posunout termín výrobního požadavku a přepočítat plán znova.